Výsledky pilotního šetření

Níže popsané výsledky prezentují pilotní šetření, které proběhlo mezi dětmi ve věku 4–11 let. Provedené pilotní šetření se zaměřilo na analýzu schopností dětí identifikovat nejrůznější rizikové situace, s nimiž se mohou setkávat v běžném životě a při zcela rutinních činnostech. Do výzkumu se zapojilo 136 dětí ze čtyř spolupracujících fakultních škol. 

Cílem výzkumu bylo analyzovat, jak děti v předškolním a mladším školním věku identifikují rizika vyskytující se při běžných životních situacích v a prostředí, které je jim známé. Záměrem bylo jednak zjistit, které rizikové situace děti v daném věku dokážou či nedokážou vyhodnotit jako rizikové a jednak porovnat přístup mladší a starší skupiny dětí. Klíčovým aspektem tedy bylo zjistit, jakými kompetencemi tyto děti disponují z hlediska bezpečnosti a ochrany života a zdraví. 

Pro účely pilotního šetření mezi dětmi byly stanoveny následující výzkumné otázky:

  • Jak děti v předškolním a mladším školním věku dovedou identifikovat rizikové situace v běžných kontextech, které je obklopují?
  • Jak se vyvíjí schopnost dětí identifikovat rizikové situace s věkem?

Do šetření se zapojilo celkem 136 dětí ze tří pražských fakultních škol působících při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Ve výzkumném vzorku byl vyrovnaný počet jednotlivých věkových skupin, přestože byly zastoupeny dvě páté třídy. Šetření bylo realizováno jako pilotní sběr dat. Do pilotního šetření byly zapojeny jak děti intaktní, tak děti s různými speciálními vzdělávacími potřebami.

Metodou sběru dat byly soubory evaluačních pracovních listů (viz kategorie Materiály), které byly vytvořeny speciálně pro účely tohoto výzkumu. Celkem byly vytvořeny čtyři sady pracovních listů (pro předškolní děti, pro žáky 1. ročníků ZŠ, pro žáky 3. ročníků ZŠ a pro žáky 5. ročníků ZŠ). Všechny sady sestávají ze šesti pracovních listů, kdy každý list představuje jeden samostatný úkol. První čtyři listy zobrazují rizikové situace v prostředí dětského hřiště, v parku, v silničním provozu a v domácnosti. Pátý list zachycuje různé nehody nebo mimořádné události, kdy úkolem dětí je správně přiřadit příslušnou složku IZS, která by měla být k těmto událostem přivolána. Poslední šestý list se pak zaměřuje na ověření toho, nakolik a jakým způsobem jsou děti schopné čelit rizikům plynoucím ze sociálního kontaktu (např. riziko únosu, riziko narušení osobní identity a soukromí na sociálních sítích, riziko kontaktu s agresorem apod.). Jednotlivé obrázky jsou na této stránce zobrazeny.

Evaluační pracovní listy jsou z hlediska náročnosti odstupňovány pro mladší (předškolní děti a 1. ročník ZŠ) a starší věkovou skupinu (3. a 5. ročník ZŠ). Dělení vychází z psychologických vývojových podmínek dětí i jejich schopnosti pracovat s obrazovým a textovým materiálem. Každý dílčí list obsahuje obrázek zobrazující komplexní situaci, s níž se může dítě v daném prostředí setkat. Úkolem dětí je označit rizikovou situaci, přičemž starší kategorie dětí navíc dělí situace na to, zda se jedná o:

  • Nebezpečné předměty a zvířata, které by mohly ohrozit děti, které si zde hrají.
  • Lidi, kteří jsou v nebezpečí.
  • Lidi, kteří by svým chováním mohli někoho ohrozit.

 

 

Odpověď na první výzkumnou otázku přinesla zjištění, že děti v předškolním i mladším školním věku dokážou poměrně dobře identifikovat rizika ve svém okolí. Celková úspěšnost řešení úkolů v pracovních listech byla u dětí v předškolním věku a v 1. ročníku ZŠ na úrovni 52,9 %; u žáků 3. a 5. ročníků ZŠ pak 57,0 %. Ukázalo se tedy, že děti jsou schopné rozpoznat nebezpečné situace ve více než polovině případů. Ve výzkumném vzorku nebyl statisticky významný rozdíl mezi odpověďmi chlapců a dívek. Pokud se však podíváme na hodnoty mediánu pro mladší i starší věkovou skupinu, mají chlapci v celkovém hodnocení o 2 až 3 % lepší výsledek než dívky. Současně se však také ukázalo, že existuje vnitřní variabilita v úrovni odpovědí mezi jednotlivými pracovními listy, kterou je třeba vysvětlit věkem a životními podmínkami dětí dané věkové kategorie.

Druhá výzkumná otázka se zaměřila na to, jak se vyvíjí schopnost dětí identifikovat rizikové situace s věkem. Ukázalo se, že s věkem tato schopnost ve většině rizikových situací roste. Analýza výsledků však poukázala také na to, že některá nebezpečí jsou věkově specifická a upoutají mnohem více pozornost dětí v mladším věku, protože pro tuto věkovou kategorii tyto situace představují větší riziko než pro děti starší. Toto je možné vysvětlit právě specifickými riziky, která jsou vyobrazena na obrázcích v pracovních listech. Mladší děti ještě z hlediska svého vývoje nejsou schopny či připraveny danému riziku adekvátně čelit, a proto jsou rodiči a učiteli ve zvýšené míře na riziko upozorňovány (jak ukázalo naše dotazníkové šetření), a tedy mají větší citlivost na vyhledání daného problému.

Provedené dotazníkové šetření přineslo řadu zajímavých zjištění, z nichž některá jsou i v přímém protikladu z doposud známými fakty. Podle informací České školní inspekce (1), je úrazovost chlapců ve srovnání s dívkami obecně vyšší, a to 55,6 % ku 44,4 %. V podobném poměru jsme proto očekávali také poměr úspěšnosti chlapců, resp. dívek při plnění jednotlivých úkolů v našich evaluačních pracovních listech. Z našeho šetření ale vyplynulo, že pro mladší i starší věkovou skupinu, dosahují chlapci v celkovém hodnocení o 2 % a 3 % lepších výsledků než dívky. Chlapci jsou tedy oproti dívkám o něco vnímavější k možným rizikům vyplývajícím z běžných životních situací.

 Publikované výstupy projektu:

Publikace ve sbornících:

Výzkum schopností dětí identifikovat rizikové situace spojené s běžnými životními situacemi

Rozvoj kompetencí dětí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví

Jedním z podkladů pro vytváření výzkumných nástrojů v projektu i pro koncipování metodických materiálů se staly kurikulární dokumenty, v nichž jsou uvedeny očekávané výsledky vzdělávání, které je realizováno v mateřských školách a na prvním stupni základní školy a tematicky se vztahují k záměru projektu. Jejich analýza:

Analýza kurikulárních dokumentů – RVP PV a RVP ZV (pro 1. st. ZŠ)

Taktéž vznikl dokument, který shrnuje výstupy provedené rešerše odborných materiálů zaměřených na problematiku podpory rozvoje kompetencí dětí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví za využití videa a filmu. S ohledem na specifické zadání tohoto dílčího úkolu projektu LAGRIS, bylo čerpáno především z českých zdrojů:

Analýza možnosti využití videa pro výchovu, vzdělávání a motivaci dětí

(1) Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2012/2013. Česká školní inspekce. Dostupné na WWW: https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/V%c3%bdro%c4%8dn%c3%ad%20zpr%c3%a1vy/Vyrocni_zprava_CSI_2012_2013.pdf